lidovemisie.cz - LIDOVÉ MISIE v CHOTĚBOŘI 5.-13.4.2008

Informační stránky Misijní skupiny Pražské provincie Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů)

Home \ Lidové misie \ Vykonané misie \ Zprávy z roku 2008 \ LIDOVÉ MISIE v CHOTĚBOŘI 5.-13.4.2008

LIDOVÉ MISIE v CHOTĚBOŘI 5.-13.4.2008

Úterý, 15 Duben 2008 14:25

Na lidové misie do Chotěboře na okraj Vysočiny jsme vyráželi z Tasovic v době, kdy už u nás odkvétaly meruňky. Vysočina nás ale přivítala po svém, sněžením a studenými kostely. Jako už poněkolikáté jsme si uvědomili, kde začíná česká „Sibiř“. A co zdejší lidé, … budou v tom počasí také takoví studení? Napadlo nás v té chvíli.

Ani náhodou, zdejší farníci vzali svůj studený kostel skoro útokem a od počátku misií v něm vytvářeli tu správnou duchovní atmosféru očekávání, soustředěnosti a naslouchání. Kostel se plnil denně věřícími, nechyběly zde rodiny s dětmi, mládež ani střední generace.
Překvapila nás i horlivost zdejších ministrantů, kteří se účastnili jak večerního, tak i ranního programu misií a tvrdili, že Pán Ježíš je důležitější než škola. Misionáři tak denně podepisovali i omluvenky v žákovských knížkách, až se tomu ve škole někteří spolužáci divili a začali se o misie nenápadně zajímat také

.
O nedělích jsme se spolu s duchovními správci, P. Josefem Davidem a P. Josefem Ziaťkem, rozjížděli do okolních farností. Dostali jsme se tak i na území Železných hor do vesnic jako je Modletín, Heřmaň, Nová Ves nebo zase na druhou stranu od Chotěboře do obce Čachotín. Na oplátku dojížděli někteří farníci z těchto vesnic i ve všední dny na program misií do Chotěboře.
Kromě otevřených setkání s věřícími ve farním kostele jsme si užívali i pohostinnosti na faře, kde nám pan děkan Josef poskytl téměř rodinné zázemí nebo návštěv v sympatických domácnostech s mnoha dětmi, kam jsme byli zváni na obědy.
Mimo program misií jsme se dostali ještě na výuku náboženství do školy či na návštěvu denního stacionáře sdružení „Benediktus“. Jako kněží jsme vděční i za několik upřímných zpovědí po dlouhých letech a opravdový zájem mládeže i dospělých o upřímný život s Kristem. Znovu se nám tak potvrdila skutečnost, že Vysočina může člověka zaskočit chladem, ne však lidma, kteří tu žijí.

FOTOGALERIE:
http://www.lidovemisie.cz/CMS/index.php?option=com_rsgallery2&Itemid=36&gid=42

P.S. Zprávu je třeba chápat jako osobní svědectví misionářů,
ne jako celkové hodnocení farnosti.

Dne 15.4.2008, P. Waściński & P. Šindelář

Malá statistika Farnost Chotěboř

Počet obyvatel Chotěboře 9739

Nedělní bohoslužby 250-300

Ranní program misií 55-85

Večerní program misií 110-160

Katecheze pro ženy 75

Katecheze pro muže 46

Setkání pro děti 1.-5. tř. 26

Setkání pro děti 6.-9. tř. 15

1. setkání pro mládež 25

2. setkání pro mládež 33

Svátost smíření 91

Svátost pomazání nemocných 62

Obnova manželských slibů 32 párů

Návštěvy nemocných 3

Koncert Evy Henychové 95

Promítání filmu
105

Vaše ohlasy: Je týden od doručení statistiky a já otvírám došlou poštu. Ve Skutcích apoštolských čteme v těchto dnech o apoštolské cestě sv. Pavla a apoštola Barnabáše do Ikonia, Lystry a Derbe. Sv. Pavla chtěli protivníci ukamenovat a mnoho nechybělo, aby sv. Pavel dopadl jako kdysi sv. Štěpán. Když Pavel jako zázrakem vstal a v dalších dnech opět kázal, říkal, že do Božího království můžeme vejít, jen když hodně vytrpíme. Když jsem četl o jejich požehnaném působení, měl jsem v duchu před očima vás oba a říkal jsem si, že to vaše misijní působení po českých a moravských farnostech je stejné jako za svatého Pavla. Je to působení promodlené, a milostiplné, statečné, protože je provázeno působením Ducha Svatého.Je to skutečně vaše charisma. Nemám takovou statečnost, abych chodil do hodin náboženství v kolárku, natož v klerice. A přesto věřím tomu, že už i ten oděv duchovního s chováním kněze je jistým svědectvím, aniž by ten kněz musel ještě něco dalšího říkat. Do školy na setkání s misionářem nepřišel sice nikdo z nevěřících zvědavců, ale po čase by se jistě takoví zvědavci vyskytli. Umíte lidi oslovit, pozvat, přimět je k naslouchání a k přemýšlení, k otevření srdce pro setbu Božího slova. Program, který je perfektní a osvědčený má silný náboj a je pestrý. Koncert lidi naladí a nabudí zvědavost, co se bude dít v dalších dnech. Každodenní škola modlitby nám ukáže na potřebu správné modlitby křesťana, protože mnohdy se modlíme špatně a nazýváme modlitbou něco do čeho se nám nechce protože opakujeme něco naučeného a myslíme při tom na úplně něco jiného. Do modlitby musí být zapojeno naše srdce, rozum i vůle. Při misiích zdůrazňujete ty nejdůležitější věci. Poznání Boha, setkání s Bohem v Ježíši Kristu, smíření s Bohem a s lidmi, slavení Eucharistie a adoraci Svátosti oltářní. Svátost nemocných a obnova svátosti manželství je také potřebnou posilou na té etapě životní cesty, kterou právě člověk prožívá a potřebuje tak zakusit Boží pomoc a požehnání. A nakonec služba Panny Marie a její mocná přímluva pro náš duchovní život a poukaz na Kristův kříž jako pramen síly k přijetí a nesení našeho vlastního kříže to jsou duchovní léky a posilující injekce pro náš všední život a pro naši životní křížovou cestu, která vrcholí na Kalvárii, ale skrze smrt spojenou s Kristovou smrtí nás vede do slávy vzkříšení.
Jsem rád, že se nám podařilo poněkud obnovit kříž na prostranství před děkanstvím, ale ještě mi na něm chybí misijní „Motto“ „Hojné je u něho vykoupení“. To proto, aby každý, kdo by šel kolem tohoto kříže, aby si tuto větu přečetl a mohl se nad tou pravdou zamyslet vztáhnout ji konkrétně na sebe a nechat se jí uchvátit. To si nesu ve svém srdci ještě jako úkol do budoucnosti.

Také vás prosím, abyste si zapsali do svého plánu ještě obnovu v Chotěboři snad v roce 2009 a abyste se sami přihlásili s nabídkou termínu, který by vám nejlépe vyhovoval. My se pokusíme přizpůsobit se. Věřící zájem mají, ale já bych třeba mohl zapomenout vás pozvat. Proto už toto berte jako naše pozvání k obnově.

Pak mám ještě jednu zprávu do vaší kroniky Lidových misií. Jedna osoba mi sdělila, že ve farnosti Čachotín byly poslední Lidové misie konány v roce 1933, ona se jich účastnila a růženec, který tenkrát dostala, stále ještě používá. Vděčně vzpomíná a žehná otec Josef David.

Lidové misie. Zdravím Vás oba dva z domečku v Rozsochatci :) moc děkuji za vše,
především za znovu probuzení a obnovení věcí které, jsou pro naše rozhodování docela dost důležité. Pro mne to bylo velmi důležité!! Znova se zamyslet nad hodnotami a pravdami, za které je někdy potřeba se postavit a bránit je a taky je žít…. Hlavně žít :-) Umět je žít…A to umět je žít zná náš Pán.
Jak říkal o. Tomáš jít za Kristem. Zapomenout sama na sebe, nespoléhat sama na sebe, ale ptát se.... Kudy Pane, jaký máš se mnou plán. Pro co se mám rozhodnout…. A prosím dej mi k tomu sílu, neboť já jsem velmi slabá a malá. Mám pocit, že stojím opět na začátku. Ale uvnitř mě je veliký pokoj, díky za ten dar. Nemám strach i když vidím jen na ten jede krok dopředu. Jednou jsem se někde dočetla, už nevím kde, proč nám Bůh neříká věci dopředu. Docela mě to zajímalo a odpověď je jednoduchá, aby nám zachoval svobodnou vůli…. Nemohu nic jiného dělat než nad tím žasnout, jak je dokonalý a následovat a snažit se dělat co nejméně chyb… :) Pane přetvářej mne a utvářej mne tak jak ty si přeješ. Nabízím ti všechny svoje slabosti i schopnosti. Díky za znovu objevení pokladu víry, naděje a lásky…
Díky, díky za krásný týden hledání se. Děláte to bezvadně :-) Hodně pozdravů
a modliteb do Tasovic…. Posílají Š.:) @ kluci……………………
PS. To jste ve mě probudili…………….Deo gratias

Milý otče Jiří a otče Tomaszi, moc vás při pondělku zdravím a doufám, že si dnes dostatečně odpočinete po tak náročných dnech u nás v Chotěboři. Nebojte, nebudu vás každý den bombardovat zprávami, ale měla jsem potřebu vás ještě jednou pozdravit...doufám, že určitý vnitřní neklid , který momentálně zažívám, přinese něco dobrého, Bůh o něm ví a chci věřit, že ho dokáže využít na něco pozitivního ať už to bude v práci pro farnost či v rodině či v mém osobním životě.
Je mi jasné, že změna, pokud nastane, nebude stoprocentní, že démoni, jak říkal včera P. Tomasz , přijdou ... přicházejí s pravidelností, i ve dnech misií jsem pocítila, jak se snaží najít jakoukoliv skulinku, jak narušit to, co člověk čerpal ... je mi jasné, že ďábel musel být "na nervy", když viděl každý den plný kostel lidí a tak se snažil všemožně, aby některé z nás rozhodil ... přesto všechno, co ale Bůh dáblovi dovolil ... mám v sobě pokoj spojený s určitým vnitřním chvěním a chci se modlit a celý tento týden (nejenom tento, ale hlavně tento) darovat Bohu za poznání jak dál ... jak dál ve farnosti ... vím, že musím brzdit sama sebe, abych to ve svém odhodlání nepřeháněla, ale to myslím zvládnu, spíš jde o to, nebát se něco navrhnout, dokud je "půda" více připravená a nenechat ji zašlapat Nepřítelem, který se jistě bude snažit, abychom se přinejmenším vrátili do starých kolejí.
Na závěr ještě jednou moc díky, jsem šťastná, že jsem vás poznala, díky za oběma za pomoc, za návštěvu u nás ... manželovi se moc Vaše návštěva u nás líbila, po dlouhé době si mohl popovídat tak nějak normálně s knězem ... byla jsem za to moc ráda ... vím, že nedostatek času možná mnoho pohltí, ale třeba už jen to, že včera vyslovil větu, že by chtěl mít svojí osobní bibli, přestože,jak dodal, neví, zda nezůstane jen u toho odhodlání, nebo to, že ho v kostele zaujala knížka Poselství Nejs.Srdce Ježíšova světu a přinesl ji domů, je pro mě něco nového a obohacujícího ... je to moc hodný manžel, ale přiznávám, že mluvit více otevřeněji o osobnějších věcech týkajících se víry nám až tolik nešlo, a tak i tento počin byl povzbuzující.
A teď trochu na zem ... malý synek se mě včera ráno po mši sv. ptal, jestli by mohl večer na mši sv. Tak jsem si říkala, co se to děje, tušila jsem, že to nebude až tak horlivou jeho zbožností, ale každá matka tomu chce alespoň na chvíli uvěřit, nic méně on s nevinným obličejem dodal ... víš, Ondra mi slíbil, že bych mohl zvonit na zvonky ... tak jsem jsem rychle přistála na zemi, ale nevadí ... věřím, že Bůh bude v jeho srdci působit nadále a žehnat mu.
Omlouvám se za poněkud delší psaní, ale asi to potřebovalo vyplout na povrch, děkuji i za tuto chvíli s vámi. Bůh ať je stále s vámi a žehná vám. Mám vás oba moc ráda. S.

Milí otcové Jiří a Tomáši,
díky za bezva misie. Byla jsem přítomna sice jen o víkendech, ale i tak
se podařilo rozhořet, co jen doutnalo a naplnit duši (až to někdy
přetékalo očima), ale skrze Něj.... Doufám, že všednodenní honička
nebude zahlcovat marnostmi a stesky, naopak bude se dařit rozdávat z
načerpaného. Kamarádka ve Vysokém Mýtě už ví, kam má chodit po večerech. Mějte se fajn, opatrujte se (modlete a nezabíjejte se :-) ). Pěkné
počasí na splouvání Dyje. Pax! Milada

Včera se mě několik lidí ptalo a i mě by to zajímalo, zda jsou někde vaše promluvy,alespoň nějaké, zaznamenané a zda je možné si je třeba objednat...na vašich stránkách jsem sice nic takového nenašla, ale za zeptání nic nedám. Pěkný den H.

(Odpověď: Naše promluvy nemáme nahrané, ani bychom si to nepřáli. Uvažujeme však o sestavení malé "Misionární knížky", kde bychom témata misijních promluv krátce popsali. Lidé by si pak duchovní obnovu lépe připomínali.
Zatím máme DVD s filmem o misiích v Hradci Králové (2008), který obsahuje program misií, části misijních promluv, svědectví lidí a celkem věrně vystihuje sváteční atmosféru, kterou jste u vás také poznali. DVD zasíláme zájemcům za 100 Kč. P. Jiří Š.)

Otčové Jiří a Tomáši,

Přeji aby veškerá síla pána Ježíše na Vás sestoupila tak jako během misií na mne.Přistihl , jsem se že nemluvím Já , ale úplně někdo jinný , tolik bolesti v srdci jsem ještě nezažil , při některých okamžicích jsem si připadal jako opilý a nepopsatelné zážitky při setkání s Vámi , skrze Vás opravdu promlouvá Pán.Vyprošuji Vám bohaté požehnání a žehnám Vám ve Vašem díle , skrze Krista našeho Pána.Již jsem opravdu asi pocítil , že ne my se měníme , ale když přijde Duch svatý , skrze nás promlouvá Ježíš.

S nevýslovnou radostí Váš farník.

No nedělní den byl již od rána takový nějaký jiný. Ranní mše svatá byla se svěcením kříže a i předmětů ostatních. Vzali jsme kříž kromě misijního i jeden, který jsme dostali od dědy pro posvěcení. Během mše svaté jsem cítil v kostele opět takový jiný náboj sounáležitosti takový opravdu nezastíraný. Tak krásný pocit se jen tak nezažívá, nikdo nic neschovával, když jsem viděl syna i synovce, jak hrdě nesou ten, kříž jak si s ním hrají, mazlí bylo to takové posilující. Ta síla Ducha svatého byla prostě tak silná, že se před ní nešlo schovat. Při pozdvihování si syn položil misijní, křížek na lavici a mně skoro vadilo, že se ho nedrží a stala se zajímavá věc, křížek mu vzal omylem bratránek a mě nenapadlo nic jiného než mu říci. Hlídej si svůj kříž a nes ho, jak byl šťastný když mu ho bratránek vrátil.Ten pohled v očích byl jiný. Po rozloučení s misionáři a ukončení Mše Svaté, jsem byl úplně odrovnaný, nebyl jsem schopný ničeho, jenom sedět a brečet. Když jsem se rozhlédl po kostele spojil se můj zrak se spoustou lidí, od manželky, sestry, děti, v těch očích bylo vidět od povzbuzení, přes lítost až jsem narazil pohledem na jednu ženu naše oči se potkali, ale to nebyli oči ženy kterou jsem znal od vidění v těch očích byl Bůh, uvědomil jsem si, že On k nám přichází opravdu skrze člověka. Nemuseli jsme nic říkat a myslím, že pocity byli stejné. Poté jsem opustil kostel plný dojmů a vyrazil k automobilu, nalodil jsem rodinu a chtěl si sednout na sedadlo řidiče a najednou uprostřed černé kožené sedačky se třpytil zlatý hřebíček. Vzal jsem ho a ukazuji manželce jestli neví odkud by to mohlo být. Ta mi odpověděla, že nejspíš z toho křížku co jsme si vzali taktéž na posvěcení. Podíval jsem se a opravdu, chtěl jsem ho tam nasadit chyběl u nohou, ale pouze zatlačit nešel protože kříž je z nějakého tvrdého dřeva. Dojeli jsme domů, já vzal ještě v garáži ten křížek a chopil se ho opravit a najednou jsem to nedokázal, proč když je to pouze symbol, kus dřeva a bronzu? Ještě jsem se otočil na manželku a řekl, že to nedokážu a propadl jsem opět v pláč. Po chvíli jsem přeci jenom ten kříž vzal a stejně jsem toho Pána Ježíše Krista ukřižoval s tím pomyšlením, že mu toto dělám celý život a dělat budu, ale myslím, že už s jiným náhledem, alespoň bych moc chtěl. No netušil jsem co ještě přijde, k rodičům manželky měli přijít otcové misionáři na oběd a já jsem si nebyl jist jestli toto ještě ustojím co mě čeká měl jsem strach a zároveň jsem byl plný očekávání. Manželce jsem řekl, že prostě na žádného Františka s kouzelnou školkou, na kterého jsem pro syna sehnal poslední lístek a vím jak se mu tento dětský program, který je v televizi, líbí a jak se na něj těšil s tím, že poté jedeme do bazénu, což také miluje, nepůjdu. Prostě jsem řekl nikam nejedu a lístek nechám propadnout. Rodičům a manželce jsem řekl, že nevím jestli se budu moc oběda zúčastnit jestli to ustojím očekával jsem najednou nějakou další pecku, navrhoval jsem, že když tak budu chodit po zahradě no a nemýlil jsem se, pokračování příště, protože jsem zralý na infarkt, srdce bolí a zároveň mám nepopsatelný pocit. Váš J.

(Odpověď: Milý příteli, děkuji Vám za to svědectví, ... koukám, že se Pán tam u Vás v Chotěboři do toho všeho pořádně opřel, ... . Jsem tomu rád. Vím, jaké to je, když se člověka Pán dotkne, to se potom opravdu cítíme jako opilí a pláčeme, .... . Ze své zkušenosti ale vím, že tak se nedá žít pořád, přijdou další, všední, dny, ... počítejte s tím, prosím. Využijte třeba jen jeden impulz z těchto misií a i tak to bude úspěch, ať se třeba jen jedna věc ve vašem životě pohne kupředu. Přeji vám krásné dny v blízkosti Pána Ježíše a ve společenství vaší krásné rodiny, P. Jiří Š.)

Srdečně zdravím z Vísky u Chotěboře. Díky za bezvadné Misie!!! Nemělo to chybu a přišlo to naprosto v pravou chvíli. Přeji ať se Vám i vám daří!!! S pozdravem L. (ten špatně oholený).

... i když jsem měl již dobré zkušenosti s Bohem tak takhle jsem to opravdu nezažil. Je zajímavé, že vyprávím lidem, kterým bych to nikdy neřekl o tak krásném týdnu jaký jsem ještě nezažil, ale ono to jde ze mě jakoby samo.Tak jen doufám, že mi to dlouho vydrží.
Ještě jeden zajímavý zážitek. V pondělí byl u nás den výplaty. Když jsem kolegům dával výplatu většina většinou poděkuje a bylo zajímavé, že já jsem měl touhu jim taky poděkovat a najednou jakoby samo ze mě vypadlo Já děkuji Vám že tady jste a, že jsem mohl prožít něco tak krásného i díky Vám. Najednou jsme na sebe zírali a kolegové si mysleli, že jsem se zbláznil. No i takové věci má Duch Svatý na svědomí, protože dřív bych to nejen nikomu neřekl, ale považoval bych to za slabost šéfa a ztrátu autority a nyní jsem přesvědčen že to je absolutně správné.
Již nebudu dále otravovat, protože jsem hodně naplněn.

A ještě jednou Díky Otče. K.

Dík, s radostí sleduji Vaše aktivity. V modlitbě, M. S.

Moc velké díky za informace o vašem působení. Bůh vám požehnej ve všem co děláte pro Boží slávu. Zdraví E.

Díky za mail. Opatrujte se a ať se vám i Vám daří. Těším se někdy na viděnou. S pozdravem L. P.

Milí otcové Jiří a Tomáši,
děkuji Vám za úžasné misie a za poslání meilu. Ráda si všechny zprávy přečtu.Těším se na "misionární knížku" a DVD z misií v Hradci Králové si určitě objednám (myslím, že se tady domluvíme a společně objednáme). S přáním Božího požehnání L.M.

Setkání seniorů po misiích:
Po patnácti minutách ticha, jen za tiché hudby měli senioři napsat, co každého z nich nejvíce na Lidových misií oslovilo, co jim misie osobně přinesly a zde to je...(museli jsme to trochu zestručnit, aby se nám to na ten "baťůžek" vůbec vešlo.)

- utvrzení ve víře v konkrétní Boží pomoc a význam žehnání prolínající se do všedního dne (promluva P. Tomáše na téma žehnání, požehnání), do dneška si toto připomínám a naplňuje mě to velikou nadějí, že se mnou Bůh počítá, kdykoliv vyslovím požehnání, v duchu či nahlas, jsem více s Bohem, častěji si na Něho vzpomenu, "úžasná" byla i sv. smíření

- vzývání Ducha sv. na úvod mše sv., škola modlitby - různé pohledy na modlitbu, statečnost ministrantů, kteří chodili do kostela i ráno a byli schopní to říct i ve škole

- vyložení modlitby Otče náš, přiblížení této modlitby, velká účast farníků

- působení Ducha sv. v životě obou misionářů, jejich cesta k Bohu, veliká lidskost obou misionářů, jejich pochopení

- promluvy misionářů přinášející pohodu a sílu vše zvládat, velmi posilující sv. smíření

- zdůraznění křesťanských symbolů - svíce při písni k Duchu sv., rozevřené dlaně,...

To by tak asi bylo vše....každý se o misiích ještě rozpovídal, bylo to moc pěkné...tak ještě jednou moc za ně díky...už teď se těšíme na příští rok, na obnovu. Mějte se pěkně. S.

Od zítra by měli vždy na dětské mši sv. hrát mladí, co na misiích také 2x hráli, tento jejich začátek je také díky misiím, tak Bohu díky. H.

Milý otče Jiří a Tomaši!Především moc vzpomínáme na krásné,nezapomenutelné zážitky
s L.Misií z Chotěboře.Jsme s manželem moc rádi že nám P.BŮH,dopřál tu možnost Vás
poznat.Díky Vám,že jste tu týden s námi vydrželi a moc na Vás stále vzpomínáme,při
každodení modlitbě,přejeme a prosíme o pevné zdraví a mnoho sil do dalších L.Misií
ve Vysokém Mýtě,zda nám to vyjde-rádi bychom Vás tam navštívili?Díky Vám za pomoc,oporu,posilu
a vše co jsme si vašim prostřednictvím skutečně hluboko do srdce uložili.Přijali
jak Svátost smíření tak obnovu manželských slibů,krásný koncert naší oblíbené Evy
Henychvé,díky za poutavý film Quo Vadis.Nyní za sebe:cítím v sobě takový nepopsatelný
vnitřní neklid,který slovy nemohu vyjádřit?Jen Pán BŮH-o něm ví a věřím mu,že mi
to přinese něco pozitivního,nebot věřím,že mně stále v těch strastech moc posiluje!Jak
říkal v neděli,poslední den L.M.otec Tomáš,o démonech-kteří v nás hledají každou
skulinku,a budou hledat stále až do smrti.V mém srdci je prosba za sebe,ba za celou
rodinu,za Vás v modlitbách,je to toužící pokora,a stálé prosby k P.BOHU o vyslišení
abych se stala lepší,trpělivější.Nemohu to ani slovy vypsat co jste Vy dva prostřednictvím
L.Misií udělali za změnu v mé duši,taková vyšší síla obnovy,probuzení ze slovy-Jít
za Kristem!Ty vaše společné bližší promluvy přes Ducha svatého!Stále se mám na co
ptát?Kudy můj Pane?Neustálé skryté tápání-co kdy,jak a zda udělala to či ono dobře
,nebo špatně?Byl to krásný silně prožitý týden,moc smutno bylo po vašich denních
rozjímáních věřte mi,ten oddaný Váš optimismus,provázený takovou jiskrou(perličkou)otce
Tomáše!Ještě jednou at P.Bůh Vám žehná,ve všem co děláte pro nás hříšníky a pro Boží
slávu!Když se za vámi nedostaneme do V,Mýta,tak se na Vás budeme těšit zde na Vysočině.Přes
ten chlad v kostele ,přes Vás přesto probíhalo do mého srdce,zvláštní teplo,posila!Mám
radost že jsem si přímo tu objednala DVD z L.Misií,chtěla jsem pomocí internetu to
řešit ,ale je ta možnost tu i CD.Mám jednu prosbu už jsem četla ohlasy,sice pozdě
ale též zasílám!Prosím,zda vám někdy vyjde čas o email,at se týká posily,novinky,budu
vděčna a Pán Bůh zaplat at Vás opatruje na vašich cestách a at Vám žehná!Mám dotaz?Kdybychom
chtěli za Vámi vykonat takovou tu naši pout,Bylo by tam snad možnost někde přespát?Pout
opravdová u Vás v Tasovicích byla dle kalendáře asi 20.tého dubna?Jistě až budete
mít čas,tak nám též vložíte ke vzpomínce fotky odtud z Chotěboře?Zda by chtěli mám
též nějaké na památku.ale bohatá památka a posila je v srdci,to je ta síla.Loučím
se s Vámi,Pán Bůh Vám žehnej a posiluj!B

Aktualizováno Sobota, 10 Květen 2008 11:16