Na začátku nového roku se v Příbrami na Svaté Hoře konala tzv. provinciální kapitula - shromáždění redemptoristů, členů provincie Praha. Kapitula měla za úkol zhodnotit uplynulé období, zvolit nové vedení provincie a rokovat o své budoucnosti. Referát misijní skupiny předkládáme v upravené podobě.

Příbram, 12. 1. 2011.

Stručná historie misijní skupiny

Misijní skupina byla založena v létě r. 2002. Podnět k jejímu vzniku dal generální konzultor P. Stanisław Wróbel na provinciální kapitule v březnu téhož roku. Zde bylo také rozhodnuto, že misijní skupina bude mít sídlo v klášteře na Králíkách, protože tam není farnost a misionáři se tak budou moci soustředit na svoje poslání. Zakládajícími členy byli P. Strzelczyk a P. Šindelář. Po roce došlo ke změně, když ze zdravotních důvodů odešel z misijní skupiny P. Strzelczyk a na jeho místo přišel P. Waściński.

Misijní skupina si postupně vypracovala několik způsobů konání duchovních obnov ve farnostech, Hospodin misijní činnosti požehal a dílo se navzdory počátečním těžkostem začalo rozvíjet. Misionáři zvali farníky z misií následně na poutě do Králík, pracovali s mládeží, vypomáhali v pastoraci, pracovali v údržbě poutního místa a podporovali rozpočet kláštera.

K 30. 06. 2007 byla misijní skupina přeložena z Králík do kláštera redemptoristů v Tasovicích u Znojma. K 30. 06. 2009 byl z Tasovic odvolán duchovní správce a misionáři dostali na starost navíc duchovní a materiální správu v Tasovicích a okolí (3 farnosti, 5 kostelů, 3 fary, 1 klášter). Konání lidových misií se tím značně omezilo. P. Šindelář se pokoušel situaci zlepšit a podal návrh na sloučení misijní skupiny redemptoristů a plánované mezinárodní skupiny v Karlových Varech. Projekt se však nezdařil.  

Dvojice misionářů hledá dál řešení, jak v Tasovicích vytvořit společenství alespoň tří redemptoristů, aby bylo možno vést normální bratrský život a plnit všechny úkoly, které jim byly svěřeny.      

Charakteristika misijní činnosti

Hlavním posláním misijní skupiny je zajišťovat lidem v naší republice duchovní obnovu přímo ve farnosti, v místě jejich bydliště. Jedná se o novou (další) evangelizaci věřících, o misie uvnitř církve, v našich vlastních řadách. Program misií je sestaven tak, aby si lidé mohli plnit své každodenní povinnosti a zároveň se účastnit duchovní obnovy. Po dobré přípravě farnosti se např. lidových misií účastní ca 50% nedělních návštěvníků bohoslužeb. V současné době praktikuje misijní skupina několik forem misijního působení:

Lidové misie – nejúčinnější, plošná, duchovní obnova farnosti, která trvá 8-9 dní, koná se jednou za 10-15 let. Misie vedou alespoň dva řeholníci.

 Obnova misií – další etapa duchovní obnovy farnosti, koná se obvykle rok po uskutečnění lidových misií, trvá 5-6 dní a vedou ji opět oba misionáři.

Farní exercicie – tematická duchovní obnova ve farnosti, trvá 4-5 dní, může se konat každý rok, duchovní program vede jeden misionář.

Triduum či víkendová obnova – volný program, 2-3 dny, zajišťuje jeden misionář.

Jednodenní obnova – formou přednášek a kázání, zajišťuje jeden misionář.

Všechny tyto formy duchovních obnov šetří farníkům čas i finanční prostředky, které se vydávají např. za klasické exercicie, poutě, semináře apod. Lidé nemusí nikam cestovat, utrácet peníze či čerpat dovolenou, neboť misionáři vytvoří podmínky pro duchovní obnovu přímo v jejich bydlišti. Na závěr se koná pouze dobrovolná sbírka na potřeby redemptoristů.

Aktuálnost této misijní činnosti

Ze zkušenosti víme, že většina dnešních věřících si neudělá v životě čas např. na klasické exercicie, nečte příliš duchovní literaturu, nechodí na poutě, mluvit doma o Bohu je pro ně mnohdy tabu, osobní modlitba, křesťanské znalosti a duchovní život zůstávají i u dospělých často na úrovní malých dětí apod. Takoví „křesťané“ přestávají plnit svoje poslání a jen těžko předávají svoji „víru“ dětem a dalším generacím. V naší republice se setkáváme s větším či menším množstvím lidí „chodících do kostela“, ale kdo z nich je skutečně věřící? Kdo z nich je kvasem, světlem a solí, jak to Kristus žádá? Nedospělá víra se jen těžko předává v rodinách a neoslovuje ani hledající. Důsledky jsou tragické nejen pro naši republiku (či Evropu vůbec), ale i pro samu církev.

Příchod misionářů a důkladná duchovní obnova přímo v místě bydliště věřících se v této situaci stává pro mnoho lidí silným impulsem k vnitřnímu obrácení a k oživení víry. O tuto misijní činnost je v naší republice trvale velký zájem, takže misijní skupina nestíhá uspokojit všechny žadatele a již léta prosí o další spolupracovníky. Také v západní Evropě se dnes redemptoristé vrací k tomuto svému tradičnímu a osvědčenému misijnímu poslání.

Obsazení, spolupráce a povolání

Dvojice misionářů se během misií vhodně doplňuje a dobře spolupracuje. Během let svého trvání misijní skupina úspěšně spolupracovala i s našimi bohoslovci a spolubratry z jiných provincií (Polsko, Slovensko), získala si také spolupracovníky z řad laiků a přispěla k rozhodnutí několika mladých lidí zvolit si kněžské či řeholních povolání. Právě schopnost lidových misií oslovit dnešního mladého člověka tak, aby se rozhodl následovat Krista celým svým životem, považuji za dobré znamení a velké požehnání od Hospodina. Troufám si říci, že kdybychom v naší zemi více podpořili tuto naši vnitřní misijní činnost (třeba i na úkor někdy stagnující pastorace), byli bychom dnes mnohem dál.

Vykonané misijní práce a jejich propagace

V silách dvojice misionářů je vykonat 15 – 20 různých duchovních obnov ve farnostech během jednoho roku. Těch, kteří prožijí s misionáři celou duchovní obnovu, bývá ročně 3 – 5 tisíc, těch, kteří se zúčastní alespoň části duchovní obnovy bývá 6 – 10 tisíc, což je v našich podmínkách hodně. V letech 2002 – 2010 vykonala misijní skupina celkem 120 misijních prací ve 101 kostelech, viz. seznam prací v příloze č. 1. Ke každé misijní práci je připojena stručná zpráva a statistika účasti věřících na duchovním programu. Vše je spolu s fotografiemi publikováno na webových stránkách www.lidovemisie.cz, které byly k tomuto účelu založené koncem r. 2007.

Vzdělávání, duchovní a misijní formace misionářů

Misijní skupina klade důraz na svoje další vzdělávání, duchovní a misijní formaci. Misionáři se pravidelně účastní např. formačních setkání a exercicií pořádaných převážně spolubratry z Varšavské provincie redemptoristů. Samozřejmostí je osobní studium a duchovní život. P. Šindelář si zároveň prohloubil teologické znalosti čtyřletým studiem na Teologické fakultě Opolské univerzity (2006 – 2010), kde získal titul doktora teologických věd v oblasti dogmatické teologie. Absolvoval také roční misijní školu redemptoristů, tzv. tirocinium, u spolubratří v polském Krakově (2009 – 2010).

Ohlasy, ocenění, reference

Bohem požehnaná činnost misijní skupiny je ceněná především samotnými účastníky lidových misií. Téměř po každých misiích nám přichází spontánní reakce věřících, kteří ožili ve své víře. V příloze č. 2 se nachází několik reakcí na poslední lidové mise (Letovice, 4. – 12. 12. 2010), které přišly na adresu misionářů e-mailem. Další ohlasy účastníků misií se nachází na informačních stránkách misijní skupiny. Ne každý však může svoje postřehy poslat prostřednictvím internetu, proto dodávám, že ústních poděkování a jiných radostných projevů je mnohem více.

Považuji za důležité, že tato svědectví jsou doplněna i kladnými reakcemi z řad diecézních kněží a biskupů. Oficiálního písemného poděkování za misijní působení ve farnostech se naší misijní skupině dostalo např. od biskupů Dominika Duky nebo Jana Baxanta. Slova povzbuzení a poděkování jsme slyšeli i z úst dalších biskupů, kteří se s činností misijní skupiny alespoň stručně osobně seznámili. Jsou to např. biskupové Malý, Kainek, Lobkowicz, Hrdlička, Radkovský či Paďour.

Nedostatky a chyby

Na druhou stranu je třeba říci, že misionáři mají lidské slabosti a dopouštějí se v životě chyb. Stává se, že během misií dojde k nedorozumění nebo že se v misijní činnosti negativně projeví jejich slabá lidská stránka jako únava, napětí, neznalost či se jiným způsobem se ukáže, že jsou to lidé křehcí a hříšní.

Stejným slabostem však podléhají i lidé, ke kterým jsou posláni. Setkáváme se např. s věřícími, kteří mají vyhraněné názory na prožívání víry. Někteří jsou velmi liberální, jiní naopak tradicionalisticky zaměření. Pokud chceme v takových podmínkách hlásat živé Boží slovo, nutně musí docházet k občasnému napětí. U kněží se zcela výjimečně setkáváme s jistou žárlivostí nebo obavou, že jim misionáři odvedou jejich ovečky. To může být zdrojem pomluv či odporu, což ale provázelo již působení samotného Ježíše Krista, proroků, dílo apoštola národů sv. Pavla nebo našich vzorů z kongregace redemptoristů - sv. Alfonsa či sv. Klementa Hofbauera. K takovým situacím však dochází opravdu výjimečně.

Ekonomická a materiální situace

Díky darům věřících je misijní skupina finančně soběstačná a nadto přispívá do rozpočtu kláštera. Sami misionáři žijí skromně, snaží se rozumně hospodařit se svěřenými penězi a nemají žádné dluhy. K jejich činnosti jim stačí auto z bazaru a několik technických pomůcek jako PC, dataprojektor apod. Našetřené finanční prostředky bychom rádi použili v budoucnu na důkladnější opravy kláštera v Tasovicích.

Jiné aktivity misijní skupiny

Jde především o pořádání poutí do rodiště sv. Klementa Marie Hofbauera v Tasovicích. Významný byl zvláště rok 2009, který je popsán v přiložené brožurce (viz. příloha č. 3, P. Jiří Šindelář, red., Oslavy stého výročí svatořečení Klementa Marie Hofbauera v Tasovicích u Znojma roku 2009). Dále jde o farní pastoraci (Tasovice a okolí), příležitostné konání skupinových exercicií a volnočasové aktivity pro rodiny a mládež. Ze svého působení v našich farnostech a na misiích nevylučujeme ani lidi nevěřící. Misionáři se neostýchají osobně zapojit např. do TKS, pouliční evangelizace, navštěvují lidi v domácnostech a ochotně spolupracují se všemi lidmi dobré vůle.

Perspektivy a budoucnost misijní skupiny

Naše duchovní obnovy formou lidových misií jsou do značné míry univerzální. Přijímají je lidé různých stavů, mladí i staří, ve městech i na venkově. Na základě zkušeností z naší republiky i ze zahraničí se domnívám, že tradiční misijní činnost redemptoristů je dnes všeobecně velmi aktuální a potřebná v celé Evropě. Troufám si říci, že tudy vede cesta i k obnově nás samotných – redemptoristů pražské provincie.

Budoucnost dalšího konání lidových misií v naší republice tak bude záležet na novém vedení provincie, jaké stanoví priority. Zcela jasným signálem se v tomto případě zdají být naše nové provinciální stanovy, které v článku o misijním díle kongregace jmenují klasické misie na prvním místě (003).

Závěrem

Dvojice misionářů (P. Šindelář, P. Waściński) očekává od nového vedení provincie jasné slovo, zda misie dál konat nebo ne. V případě, že má misijní dílo pokračovat, je třeba doplnit dvojici misionářů v Tasovicích třetím členem, který by se věnoval farnostem a zároveň byl schopen komunitního života. Přes dlouhodobé problémy pražské provincie hledíme do budoucna s křesťanskou nadějí.

Za misijní skupinu redemptoristů,

P. Jiří Šindelář CSsR.

P.S.: Zvolení nového provinciála: http://cssr.cz/cz/article/1463

Přílohy:

Příloha č. 1.  Seznam misijních prací v letech 2008 – 2010

Příloha č. 2. Reakce věřících na poslední lidové misie v Letovicích 4. - 12. 12. 2010

2010-12-13 18:07 Milý otče, ještě jednou vám chci poděkovat za krásné misie. Byly opravdu zajímavé a mnoho mi to dalo do života. Jsem rád, že jsem se jich mohl účastnit. Právě v Letovicích sem si uvědomil, jak jsou Redemptoristé krásný řád. Doufám, že se opět brzo uvidíme a po škole, dáli Pán Bůh, se sejdeme v klášteře. Mějte se krásně, Honza.

2010-12-13 18:12 Dobrý večer, chtěl bych poděkovat za misie, které dnes skončily u nás v letovické farnosti. Jak již bylo řečeno v sobotu večer, byly pro mnoho lidí obohacením, přinejmenším pro mě určitě... Jakub.

2010-12-13 20:58 Misie v Letovicích, déšť na vyprahlou zemi! Komu teď vysvětlím, že k Vánocům netoužím po ničem, ničem menším, než po Bohu narozeném z člověka? Buďte šťastni, misionáři, Váš poklad v nebi se nevyčíslitelně zvětšil! Vít.

2010-12-14 10:55 Ahoj přátelé z Tasovic, mám velkou radost z tak pěkných misií v Letovicích, je vidět že na přímluvu sv. Klementa Hofbauera vše funguje i když je to velice těžké. Ale toto za to vše určitě stojí!!! Krásný a požehnaný advent vám oběma v Tasovicích u Hofbauerů, posilu Ducha Svatého vyprošují Kruntíci.

2010-12-14 10:59 Odezva na misie v Letovicích. Lidi je to bombastický, nějakou představu jsem měla, ale rozhodně to předčilo mé očekávání. Docela lituji, že jsem si nevzala dovču, utekl mi první den večer a každodenní dopolední program. Někteří z farníků dokázali učinit kroky, ke kterým by se jinak neodhodlali. Člověk neví jestli má brečet nad tím, jak krásné chvíle dokážeme prožít společně, anebo se radovat z toho, jak velké věci s námi učinil Pán. Přeji všem farníkům a farnostem, pokud můžete vyprošujte si misie a misionáře, ale zároveň věnujte čas a modlitbu přípravě. Potom budete zírat, MP.

2010-12-14 12:49 Chvála Kristu, bratři, děkuji za vaše celoroční zprávy, které vždy rádi čteme a myslíme přitom na vás a vaši misijní práci... Zdravíme vás oba, Vás P. Jiří, i bratra Tomáše a vzpomínáme na vaše misie v Lovčicích a Žarošicích, R+M.

2010-12-15 18:35 Bezva zprávička. Je mi líto že se těch misií nedočkal bývalý kněz z Letovic. Ale jsem ráda, že jste to zrealizovali i přes nepříznivost počasí. A splnili, co jste bývalému farářovi slíbili. Doufám, že má slova pochopíte v dobrém. :) Veronika.

2010-12-15 18:41 Chvála Kristu, posílám ještě dozvuky z Letovic Vám oběma. Je to tak, jak jste říkali. Po skončení misií člověk chodí tak trochu jako ve snách, mám pocit, že mi něco chybí. Není to ale prázdno, spíš bych chtěla zadržet ty dozvuky, to co mě oslovilo a co jsem cítila, že si chci uchovat. I lidé, se kterými se potkávám, jsou jiní. Září z nich radost, usmívají se a hledí si do očí. Dávají najevo, jak byli obdarováni. Takže ještě jednou velké poděkování. Je pravda, že je to dílo Ducha svatého a Vy jste se nabídli do Jeho služeb. Akorát jsem si říkala, už si Vás Duch svatý tak připravil, že laťka je hodně vysoko, a kdybych byla laikem, asi bych měla pocit, že nemůžu stačit (to mě tak napadlo, kdybych uvažovala, jako mladý člověk a chtěla vstoupit k Vám do řádu... možná, že oni tak neuvažují). Zažila jsem již hodně duchovních, i z exercicií, ale Vy jste oba hodně výjimeční, na tom jsme se většinou shodli... Zůstávejte v Jeho lásce... Emilie.

2010-12-16 12:49 Ave Maria! Posílám mnoho díků od všech návštěvníků Letovic. Bylo to moc krásné, když jsme měli možnost slyšet krásná slova otce Jiřího a otce Tomáše. Tyto vaše slova nás opravdu motivovala. Doufám, že opět zavítáte do Letovic, nebo blízkého okolí. Vy, naši milí otcové, zůstaňte stejní, jací jste. Ať vám oběma Bůh žehná, Honza.

2010-12-26 22:23 Stále na Vás doma vzpomínáme, přátelé misionáři, a vyprošujeme Vám hojné Boží požehnání do příštího roku. Ať Bůh dokončí dobré dílo, které v Letovicích skrze Vás započal! Už teď se těšíme na obnovu misií a také že si v květnu zajedeme uloupit něco do Rájce-Jestřebí, (kde se konají další misie), není to tak daleko... Vít.

2011-01-08 10:04 Milý otče Jiří, přeji Vám i všem Redemptoristům požehnaný nový rok. Ať se vám splní každé přání. Samozřejmě, ať se vydaří misie, které chystáte na příští rok. Měli jsme půlnoční přesně o půlnoci a po ní jsme si všichni tak navzájem přáli a bavili se co nového. Když přišla řada na mě, tak jsem s radostí řekl, že chci vstoupit k Redemptoristům. Nedokážete si představit jakou z toho mám radost, že vím co chci. Že jsem potkal pro mě tak ideální kongregaci. Jsem rád, že Vás znám a doufám, že se brzo uvidíme a snad shledáme v jednom klášteře. Tak všechny ode mě moc pozdravujte. Krásný nový rok. Honza

2011-01-06 Ohlédnutí za misiemi v Letovicích: Ve dnech 4. - 12. prosince 2010 proběhly v naší farnosti LIDOVÉ MISIE, které vedli redemptoristé z Tasovic, P. Jiří Šindelář a P. Tomasz Waściński. O co šlo? Ani já jsem zpočátku moc nevěděla, co je náplní a smyslem misií. S trochou nadsázky se dá říci, že jsem měla představu, že misionáři jsou kněží-dobrodruzi, kteří se vydají mezi lidožrouty a přesvědčují je, aby se dali pokřtít. Lidožrouti se buď dají pokřtít a stanou se křesťany, nebo se nedají pokřtít a misionáře snědí. Takže teď už vím, že to takhle v Letovicích nebylo. Myslím, že se během misijního týdne nekřtil žádný obrácený domorodec (jenom malinká Anička Bočková), a ani jsme žádného misionáře nesnědli. Tak k čemu to teda všechno bylo?

Smyslem lidových misií je to, aby lidé, kteří "chodí do kostela" znovu nalezli či obnovili lásku ke Kristu. Jak krásně řekl P. Tomasz Waściński, aby se z křesťanů "chodících" stali křesťané "věřící". My samozřejmě máme informace jak žít, jak se modlit, co dělat dobře a co nedělat, známe desatero, do kostela chodíme… Ale jedna věc je vědět a druhá je prožít a cítit. Někdy se pomalu stáváme, opět cituji "zbožnými teroristy", kteří ve jménu víry v Boha pomlouvají, kritizují nevěřící, ostatní věřící, svoje děti a nejraději bychom radili i Pánu Bohu, jak by to měl dělat lépe. Potom se nemůžeme divit, že naše víra některé lidi, mírně řečeno, nepřitahuje.

Během týdenního duchovně bohatého setkávání jsme si mohli uvědomit, kde je chyba v nás samotných a jak se my sami můžeme změnit. Nejdůležitější ze všeho je láska k Bohu. V ní je obsaženo všechno ostatní - láska k lidem, k zemi, k sobě samému i celému vesmíru. Pokud se aspoň plamínek této lásky podařil v našich srdcích zapálit, tak budou Letovice nejkrásnější místo na světě a okolí. Přeji všem, kdo jste tento dar během misií dostali, ať vám plamínek v srdci stále hoří a prozáří všechno kolem vás. Ivana.

Příloha č. 3. Brožura

P. Jiří Šindelář, red., „Oslavy stého výročí svatořečení Klementa Marie Hofbauera (Dvořáka) v Tasovicích u Znojma roku 2009“.